Otužování, kryoterapie a jejich vliv na zdraví

Otužování a kryoterapie jsou dvě metody, které získávají stále větší pozornost ve světě zdravotního a wellness průmyslu. Otužování je proces, při kterém se tělo vystavuje chladu s cílem zvýšit odolnost organismu vůči nízkým teplotám. Kryoterapie je léčebnou metodou, při níž je tělo vystavováno velmi nízkým teplotám za účelem dosažení terapeutických účinků.

Historie otužování

Otužování má kořeny hluboko v historii. Již ve starověkých civilizacích, jako byla Řecko a Řím, byla praktikována lázeňská procedura zahrnující střídavé koupele ve horké a studené vodě, což mělo mít pozitivní vliv na krevní oběh a celkovou vitalitu. Antický filozof a lékař Hippokratés zdůrazňoval význam otužování pro udržení zdraví. Otužování bylo také součástí tradičních léčebných praktik v asijských kulturách, jako je čínská medicína a japonská metoda otužování zvaná „Shinrin-yoku“ (lesní terapie).

Během studené války začal Sovětský svaz intenzivně zkoumat otužování jako součást vojenského výcviku. Sovětští vojáci byli vystaveni chladu jako součásti přípravy na extrémní podmínky. Tato praxe měla za cíl zvýšit odolnost proti chladu, ale bylo také zjištěno, že má pozitivní vliv na celkové zdraví a vitalitu.

Historie kryoterapie

Kryoterapie jako systematická léčebná metoda má své kořeny v 19. století. Začátkem 19. století začali lékaři používat chlad k úlevě od bolesti a zánětu, například pomocí ledových obkladů. Nicméně, první kroky směrem k systematické kryoterapii lze vysledovat až do Francie ve 20. letech 20. století, kde francouzský lékař Ysabeau používal kryoterapii k léčbě pacientů s revmatoidní artritidou.

Nicméně, průlom v oblasti kryoterapie nastal v polovině 20. století, kdy se začalo systematicky využívat mrazu pro léčebné účely. Lékaři jako Dr. Yamaguchi v Japonsku a Dr. Toshiro Yamauchi vytvořili metody, které vedly ke vzniku moderní kryoterapie. První kryokomory byly vyvinuty v Japonsku v 70. letech. Tyto komory využívaly krátkodobou expozici extrémně nízkým teplotám k léčbě různých stavů, včetně revmatoidní artritidy, chronické bolesti a sportovních zranění.

Současné poznatky

Otužování hraje klíčovou roli při posilování imunitního systému. Pravidelná expozice chladu může zvyšovat produkci bílých krvinek, což zlepšuje schopnost těla bojovat proti infekcím. Studie naznačují, že lidé zapojení do rutiny otužování vykazují nižší úrovně zánětu a sníženou náchylnost k onemocnění.

Kryoterapie, metoda, kdy je tělo vystavováno extrémně nízkým teplotám po krátkou dobu, má potenciál pro různé léčebné účinky. Jedním z klíčových aspektů je snížení zánětu a bolesti. Pacienti trpící artritidou nebo svalovými poruchami často nalézají úlevu prostřednictvím kryoterapie. Navíc se tato terapie spojuje s podporou rychlejšího hojení tkání.

Otužování neovlivňuje pouze fyzické zdraví, ale má také pozitivní účinky na mentální pohodu. Studie naznačují, že expozice chladu může snížit hladinu stresu a zlepšit náladu. Tato pozitivní reakce může být spojena s uvolňováním endorfinů, tzv. „hormonů štěstí“, během otužovacích procedur.

Kombinace otužování a kryoterapie může poskytnout synergické účinky. Pravidelné otužování může připravit tělo na kryoterapii, zvyšovat její účinnost a minimalizovat nežádoucí vedlejší účinky. Tato kombinace může být zejména prospěšná pro sportovce, kteří hledají způsoby, jak urychlit regeneraci a snížit riziko zranění.

Wim Hofova metoda

Aktuálně je po celém světe velmi známá tzv. Wim Hofova metoda, pojmenována po stejnojmeném Nizozemci. Tento otužilec se pyšní například zaběhnutím půlmaratonu ve sněhu bez obuvi. Wim Hofova metoda se skládá celkem ze tří částí, a to: dýchání, otužování a meditace. Tyto pilíře by samy o sobě byly velmi kvalitní součástí zdravého životního stylu, avšak samotný autor slibuje touto metodou vyléčení téměř všech nemocí, včetně rakoviny. Je tedy nutné tato tvrzení brát s rezervou a vše si pečlivě ověřovat.

Co se týče propojení otužování, meditací a dýchání, tak prokazatelně mohou krátkodobě zlepšovat imunitní systém, náladu, psychickou stránku, ulevovat od artritidy, zlepšit vnímání chladu či podporovat regeneraci. Dosud však nebyly zjištěny dlouhodobé pozitivní účinky na imunitní systém nebo zlepšení sportvního výkonu.

Otužování a kryoterapie se stávají stále populárnějšími metodami pro zlepšení celkového zdraví a wellbeing. Je však důležité tyto metody praktikovat s rozumem a konzultovat je s odborníky, zejména pokud má jedinec nějaké zdravotní problémy. S vhodným přístupem může otužování a kryoterapie představovat efektivní nástroje pro optimalizaci fyzického a mentálního zdraví jedince.

Rizika otužování

I přesto, že otužování může mít řadu pozitivních vlivů na zdraví, je důležité si být vědom rizik spojených s samostatným otužováním, zejména v prostředí s vodou. Níže uvádíme několik důležitých faktorů, které by měli lidé vzít v úvahu, aby předešli potenciálním nebezpečím:

• Bezpečnost: otužování ve vodě může být nebezpečné, zejména pokud se jednotlivec pokouší otužovat sám. V případě koupání v otevřených vodách by měl mít vždy dozor a nesnažit se otužovat sám.
• Zkušenost: osoba otužující by měla mít dostatek zkušeností s procedurami otužování a měla by být fyzicky a mentálně připravena na extrémní podmínky. Při otužování ve vodě je důležité dodržovat bezpečnostní procedury, jako je postupné zvyšování doby pobytu ve studené vodě a postupné snižování teploty vody.
• Kontraindikace: lidé s určitými zdravotními problémy, jako jsou srdeční onemocnění nebo respirační obtíže, by měli konzultovat s lékařem předtím, než začnou s otužovací praxí.

Zdroje:

van Marken Lichtenbelt W. Who is the Iceman? Temperature (Austin). 2017 Jun 9;4(3):202-205. doi: 10.1080/23328940.2017.1329001. PMID: 28944263; PMCID: PMC5605164.